Dannyho parťáci 2

Zatímco jednička byla skvělou zlodějskou komedií, dvojka už do téhle kategorie nepatří. V překombinovaném scénáři totiž nemůžeme sledovat přípravu a provedení nemožné loupeže, protože se spoustu zásadních informací dozvíme pozdě a často z flashbacku. A když jedním takovým odbyli i celou loupež, uznal jsem, že tanečně-akrobatické číslo Vincenta Cassela bylo zajímavější. Jinak přiznávám, že kdybych se bavil stejně dobře jako tvůrci tohohle filmu, dal bych i scénáři navzdory čtyři hvězdičky. Ale bohužel nemohu. (07.01.2005)

Zmatené, utahané, postrádající šmrnc a eleganci prvního dílu. Brilantní atmosféra se vytratila a zůstali akorát solidně bavící se herci. Veliká škoda nevyužitého potenciálu a ostrý kontrast skvělému prvnímu dílu. Snad se v trojce tvůrci vrátí ke stylu jedničky, tenhle překombinovaný hype Dannyho parťákům nesvědčí... (12.12.2006)

Soderbergh tentokráte boduje jen a pouze po formální stránce. Opět se dočkáme výtečné a nápadité kamery, skvělého zapojování filtrů, podbarvené hudby, či krásných kostýmů, jenomže tím to vlastně hasne a dál už není nic, co by stálo za řeč. Obsahově je film až příliš komplikovaný, scénář je zbytečně zmatený, děj je až příliš rychlý a nápaditost a vtip z jedničky je taky pryč. (22.07.2005)

Pokud jde o loupení a jednotlivé parťáky, pak bohužel slabší než jednička a ta třetí hvězdička je opravdu na hraně. Ani jedna z postav nedostává příliš prostoru a pokud ano, tak to nevypadadá jako by dostávala příliš prostoru. A totéž platí o loupežích, které nakonec působí podivně mdle a nezajímavě, což je u filmu o loupeží docela problém. Skóre trochu vylepšují nečekané zvraty a boudy jejichž cilem je dokonce i divák, ale především humor, třeba momenty s Tess hrající Julii Roberts a nic netušícím Brucem Willisem. (26.03.2010)

„Práve som s Bruceom Willisom a hľadáme deku.“ Už to nie je ono. Dannyho jedenástka bola absolútne báječná, keď však o tri roky prišlo pokračovanie, nedokázalo sa zbaviť pocitu zbytočnosti a menejcennosti. A to napriek tomu, že k beztak šialenému kastingu pribudlo ešte niekoľko ďalších megamien (Robbie Coltrane, Catherine Zeta-Jones, Albert Finney, capoerista Vincent Cassel). Tá fantastická poetická, hravá a hlavne veľmi nákazlivá atmosféra originálu (fontána) je ale proste preč. Zostal prekombinovaný scenár (ani pri entej repríze som niektoré zvraty nepochopil) s miestami až sci-fi nápadmi (nadvihnutie domu o tri centimetre, 3D) a prehnaná dĺžka. Kvôli nej v druhej polovici nastupuje nuda s nábehom na rozčarovanie. Aj tých zopár kúzelných a vtipných okamihov (šifrovaný dialóg, Clooney pýtajúci sa na stanici kolegov, koľko mu hádajú rokov) nie je zďaleka kúzelných a vtipných v tom okúzľujúco bezbrannom duchu, ako v prvej časti (a mnohé sú vyložene samoúčelné – Julia Roberts, Bruce Willis). Trojka je lepšia. Diváci mali z dvojky podobne rozpačitý dojem, takže síce zarobila fajnových 362 miliónov celosvetovo, ale pri rozpočte 110 to predsa len oproti jednotke predstavoval solídny sklz na tržbe (tá stála 85 a zarobila na celom svete 450). Skvelá bola pasáž na stanici, kde sa jedna postava ostatných pýtala, na koľko rokov vyzerá. Žiaľ, takýchto rozkošných blbiniek je tu fakt málo. (12.04.2009)